Mratínský potok č.48

Na začátku léta a prázdnin vám přinášíme další číslo povídání paní Milady Stroblové o historii života u Mratínského potoka.

Vzpomínání na život v okolí prameniště Mratínského potoka po roce 1945

12. dubna jsem do naší knihovny pozvala zdejší pamětníky a členy rodin, kteří žili v zemědělském statku Ďáblic. Můj zájem o život poblíž statku obce úzce souvisí s tím, že jsem se rozhodla psát o přírodě a životě podél Mratínského potoka. Od nejstarších rodáků jsem se chtěla dozvědět něco více o tzv. Ohradě /v mapách V Ohradě/ z níž Mratínský potok vytéká.   Občané vzpomínali, že se v Ohradě koupali, na Parkánu se bruslilo. Rybníček Parkán je skryt za zdí proti základní škole. Statek ve směru ke skládce končí tzv. dlouhou stodolou. Za ní se nachází zahrada, která je tu od pradávna. Traduje se informace, že se zelenina zde pěstovaná, vozila do křižovnických špitálů ve středu Prahy. Proč název Ohrada? Velká plocha podél Ďáblické skoro až ke skládce byla obehnána kamennou zdí. Dvě zdi směrem do polí byly časem zbourány. Zachovaná zeď uzavírá zámeckou zahradu podél celé dlouhé stodoly. Uvnitř byla plocha rozdělena na menší části, které mohli obhospodařovat zaměstnanci statku. Kdy byla postavena, nevíme. Zbytky zdi jsou vidět podél Ďáblické. V zahradě bylo za socialismu zahradnictví. Po roce 1989 zde mělo několik občanů svoje záhonky až do roku 2024.  Několikrát jsem do této zahrady vkročila a se zahrádkáři si popovídala. V příštích letech se určitě dočkáme rekultivace tohoto místa. Má ochranu, je součástí Ďáblické vesnické památkové zóny, jako i celý statek RŘK a blízké okolí.

Občané, kteří v ohradě prožili dětství, se shodli na tom, že nádrž - Ohrada byla vyhloubena pro potřebu zalévání zeleninové zahrady. Možná i pro potřebu statku. Traduje se domněnka, že to byl rok 1952. V mapě 19. století je prameniště potoka zakresleno pod silnicí do Březiněvsi. Staré mapy zobrazují, že v místě ohrady byly sady. Lidé přirozeně reagovali na stav půdy. Byla mokřejší. Vnímali množstvím pramínků, které v pánvi pod cestou do Zdib - od Skřivánčí vyvěrají a ty daly ovocným stromům závlahu. Lán pod cestou vzniknul po roce 1945 scelením políček více majitelů, byl meliorován, pramínky staženy k rybníčku Ohrada. Po vyvlastnění polí soukromníků byl v Ďáblicích založen Státní statek Ďáblice.

Okolí statku fotografuji od roku 2008. Na besedě jsem fotografie promítala. Moje příprava na setkání začala návštěvou naší knihovny, kde je ďáblická kronika zpřístupněna v počítači. Ves Ďáblice byla veskrze zemědělskou obcí. Zemědělství a výroba cihel charakterizovaly život vesnice. Moje tchyně říkávala: „Jdu do vsi." tím mínila, že jde nakupovat na Ďáblickou.

2. vydání Ďáblických novin v roce 1958 uvádí - Státní statek Ďáblice měl 550 ha orné půdy. V roce 1958 se pěstovala řepa cukrovka na 101,5 ha, krmná řepa na 4 ha, řepa sazečka na 2 ha, řepa na semeno na 8 ha. Na řepě ručně pracovalo 22 žen zaměstnankyň. Při špičkových pracích přicházeli na pomoc brigádníci. Mezi statkem a Ohradou byla stáj na odchov jatečních býků. Torzo budovy jsem zaznamenala v roce 2009. U statku bylo nutné mít také mlékárnu. I na ni při setkání přišla řeč. Po roce 1989 chov dobytka v Ďáblicích končí.

Dnešní změny za statkem dokumentuji nadále. Potřebuji život Ďáblic zobrazit ve větší šíři, než ve zpravodaji vidáme. Řád Křížovníků zde započal s výstavbou domů. Je to v souladu s Územním plánem. Všimli jsme si výstavby na výjezdu z obce směrem do Březiněvsi. Podoba domů se nám ukazuje na reklamních plochách vyvěšených na plotě stavby.

K fotografiím : mlácení obilí na dvoře statku, výstavná budova kravína se ukázala až po vyklučení  stromů před započetím výstavby a její čelo z nádvoří statku, pohled na  Ďáblickou  základní školu, který vzniknul po bourání nepotřebných  garáží, které historický statek hyzdily,   zahrada statku, zbytky mohutné zdi ohrady při silnici Ďáblické Plán RŘK zastavět plochu za statkem, vyznačena v mapě červeně, byl na setkání s občany v minulosti představen. monitoring postupující eroze půdy na svažitém prameništi  M. potoka - časné jaro rok 2024, 2026 lán oset mákem, na velkých plochách nevzešel, vzešel mák polní, místy je i holina Mák  se uchytil v nejnižších rovnějších částech pole, kam je půdní humus dešti odnášen, pohled na dlouhou stodolu a základní školu - ten by měl výstavbou sídliště RŘK zmizet

Milada Stroblová

Alena Marušiaková,
2026-06-28
přečteno 23x

[Zpět]