Mratínský potok č.6

V následujícím textu pokračujeme v seriálu o Mratínském potoce. Nyní se jedná o pokračování č.6:

Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou a pramen Mratínského potoka

Novodobý kříž a znak Ďáblic můžeme vidět při vjezdu do naší obce z Březiněvsi / viz  foto/ - v pozadí vidíme letošní ozimé obilí rašící na rozlehlém lánu Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou /RŘK/. Zde po staletí  řeholníci  a  další hospodáři orali, seli, sklízeli. Pole tvoří krajinný rámec nejvýše položených pramenů Mratínského potoka.  Tato místa měla po staletí velký význam: ORNÁ PŮDA a VODA

Odtud se prý dovážely potraviny, ryby, obilí, zelenina a ovoce do špitálu ve středu Prahy.

Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou je zpřítomněn na znaku a na vlajce Městské části Praha Ďáblice

Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou a svatá Anežka Česká.

Tento řád založila Anežka Přemyslovna, dcera krále Přemysla Otakara I. a  Constancie Uherské. Datum narození Anežky není nikde zaznamenáno.  Pravděpodobně byl to rok 1211.   Usuzuje se tak na základě latinsky psané listiny, kde stojí, že v roce 1225 došlo ke zrušení zasnoubení Anežky  ( s Jindřichem VII. synem  Fridricha II. ) a tehdy  jí  bylo 14 let.  Anežka byla vychována nejprve u cisterciáků, posléze v klášteře v Doksanech  sestrami řádu Premonstrátů. Sem dávaly na výchovu svoje dcery významné české šlechtické rody. Anežka byla již jako malá dvakrát zasnoubena. (potenciálními partnery byli Konrád, Jindřich VII., anglický král Jindřich III., Fridrich II.) Nabídku císaře Fridricha II. již odmítnula.  Dospívající pochopila, že hraje roli v politických záměrech svého otce. Znovu se na čas uchýlila do kláštera v Doksanech. Zde patrně v jejím srdci začala vyzrávat touha nastoupit duchovní cestu. Po smrti otce již nechal král Václav I. svoji sestru svobodně rozhodnout o vlastním životě. Její rozhodnutí prožít život v církevním řádu je stvrzen založením řádu Klarisek. Anežský klášter pro potřebu řádu byl založen na břehu Vltavy  dnešním  Františku Anežčiným bratrem králem Václavem I. v letech  1231 - 1233 - 34? z podnětu Anežky. (Václav korunován roku1228) Byla to ona, která řád Klarisek uvedla do Čech.  Do řádu Klarisek také sama vstoupila v roce 1234. Bylo jí asi 23 let.

Klarisky vznikly jako odnož řádu sv. Františka z Assisi (Řád menších bratří Františkánů  - r. 1209 František sepsal řeholní pravidla a posléze papež umožnil vznik řádu. V roce 1212 projevila zájem o následování Františka první žena, Klára.)

Konání Anežky bylo tedy inspirováno Františkem a Klárou. S Klárou se přátelily. Je uchována jejich korespondence. (Nové řeholní společenství žen  založil František v roce 1215,  sepsal pravidla života komunity -  spirituální konání,  život v  úplné chudobě, odříkání a  život  v klauzuře - pobyt jen za zdmi kláštera. První představenou této komunity byla zvolena Klára.)

Anežský klášter je považován za první gotickou stavbu nejen v Praze, ale v Čechách obecně.   Klášter vybudovaný Anežkou Přemyslovnou byl nejvýstavnější a ve své době nejmodernější architekturou 13. st. v Praze, hodnou své královské zakladatelky, která svoje věno klášteru darovala. Anežskému klášteru se kdysi také říkalo Pražské Assisi.

Anežka konala s pokorou a láskou ke službě nemocným, chudým i spolusestrám.  Stala se průkopnicí v organizování chudinské a nemocniční péče na české půdě.

Tento její počin vzbudil pozornost v celé Evropě, protože to byla první královská dcera vůbec, která se stala členkou tohoto chudého a velmi skromným životem žijícího řádu.

Anežka se dožila na dané životní podmínky té doby vysokého věku. Dožila se  asi 71 let, zemřela 2.března roku 1282.

Za svatou byla považována již za svého života. V roce  1874 byla prohlášena blahoslavenou a 12.listopadu 1989  v době  socialistického Československa byla v bazilice sv. Petra v Římě slavnostně svatořečena  papežem Janem Pavlem II. Její památka se připomíná 13. listopadu.

Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou (uváděný též Řád sv. Anežky Přemyslovny)

RŘK je jediný řád českého původu. Vyvinul se z laického špitálního bratrstva, založeného roku 1232 u kostela sv. Haštala v Praze. Anežka se starala se i o jeho hmotné zajištění. Hlavním posláním bratří byla špitální činnost. Dnešními slovy - hlavním cílem špitálního bratrstva bylo ošetřovat nemocné, zestárlé, chudé a opuštěné. Na řád papežského práva bylo bratrstvo povýšeno bulou Omnipotens Deus papeže Řehoře IX. dne 14. dubna 1237.Od roku 1238 měl Řád již vlastní samosprávu. Od samého začátku se Křižovníci věnovali duchovní správě na svěřených farách především u velkých kostelů.

Domácí původ Křižovníků přispěl k mimořádnému vzestupu této řehole již za Václava I. Nevídaně rychlý byl nástup RŘK do měst, kde byly významné kostely. Zde se ujímaly duchovní správy a většinou přijímali závazek zřizování a správy špitálů. Největšího rozkvětu dosahuje řád za vlády Karla IV., kdy spravoval na 60 špitálů, domů a farních kostelů v českých zemích a Uhrách.

Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou  RŘK a Ďáblice -  nejstarší známé informace

První zmínka o Ďáblicích je v listinách řádu Křížovníků s červenou hvězdou z let 1233 a 1235, v nichž se jednalo o koupi několika vsí, mezi nimiž byly i Ďáblice ( Davlice  - Dawlice). Původně je Constancie chtěla darovat ženskému klášteru na Poříčí u sv. Petra. Když však k jeho zřízení nedošlo, věnovala je Betlehemistům tj. Křižovníkům s červenou hvězdou.

Listiny, v nichž jsou  prvně jmenovány Davlice, jsou z 6.února 1233 a 12.února 1235,  jsou uchovány v archivu Křížovníků s červenou hvězdou. Uvádí se tam,  že královna Constancie Uherská koupila od německých rytířů i Dawlice za 1500 hřiven stříbra. Při koupi jako přednost uvedeno, že rybníky pod vrchem nad Dawlicemi dávají pro špitály 370 kop ryb ročně.

Informace k textu o RŘK a sv. Anežce České jsem sbírala řadu let ze zdrojů, které se ke mně postupně dostaly  - dokumenty ČT,  Internet,  informace na webu MČ.

Je velmi pravděpodobné, že obě ženy Constancie a dcera Anežka spolu hovořily o svých záměrech a činech ve jménu šíření víry v Boha  a služby oslabenému člověku.   Akcentovala bych data 1233 a 1235, kdy ženy, matka a dcera učinily určitá rozhodnutí, která se týkají RŘK a Ďáblic.

Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou a Ďáblice po roce 1989

U radnice Ďáblic vlaje vlajka obce, při vjezdu do Ďáblic vidíme znak naší městské části. Kříž Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou byl zastupitelstvem přijat jako symbol komunity. Byl vložen do levé poloviny pole obecního znaku. Denně je v korespondenci užíván úřadem i zastupiteli.

V Ďáblickém zpravodaji -  říjen 2020 jsem si všimla sloganu

ŽIJEME PRO ĎÁBLICE - věty doplněné srdíčkem.

1. adventní víkend roku  2020                                     Milada Stroblová

Fotografie :

kamenný reliéfní kříž RŘK   s datací 1715

Objevila  jsem ho při procházkách do historického jádra Ďáblic. Je uchován  na  fasádě  ne příliš starého domu těsně nad zemí.

Alena Marušiaková,
2020-12-09
přečteno 446x

[Zpět]