Mratínský potok č.51

Již v čase podzimním vám přinášíme vyprávění paní Milady Stroblové, tentokrát díl 51.

Přítoky Mratínského potoka za Mratínem, potok Vysušil

V padesátém prvním dílu kroniky Mratínského potoka chci popsat tok potoka s plovoucím listem stromu - nechat se unášet proudem, jak jsem jednou do kroniky napsala. Můj list plovoucí po hladině uvíznul v Mratínském rybníku. Když přijde nějaký podnět z krajiny poblíž potoka, chopím se ho a vracím se proti proudu zpět. Plujme nyní s lístkem po proudu dál. K ústí Mratínského potoka v Labi není daleko.

Po několika desítkách metrů toku potoka pod hrází rybníka se zastavuji na mostě a pozoruji vodu, poslouchám její zvuk. Vyjít dál podél potoka z Mratína do přírody je zde možné vedle mostu uličkou V Poustkách. Koncem března 2024 jsem poprvé prošla mezi domky za humna. Stanula jsem před listnatým porostem, kde se příroda dlouho vyvíjela bez zásahu člověka.  Odumřelé kmeny stromů padly do travin. Možná je toto nízko položené ploché místo niva, kde voda přívalového deště vystupuje z břehu potoka a rozlévá se. Vyvstala mi v mysli místa druhého prameniště Mratínského potoka za Cínoveckou - říká se tam Na Pramenech. Podobné místo. Zde vrby v širokém vodou prosyceném  prameništi „ ztrácely pevnou půdu pod nohama", sklonily se k zemi a dál rostly k nebi. / 17. část kroniky / Zpět do Mratína. Pokračovala jsem po polní cestě směrem k lesu - oboře. Došla jsem k vyklučené ploše, kde zdá se, majitel začínal hospodařit. Dál cesta nevedla, tak jak je v mapě zakresleno. Cestou zpět do obce jsem odbočila z cesty do této pro mě zvláštní lokality. Roční doba a sucho mi dovolily do vysokých starých travin, kde začínala rašit první tráva, vkročit. V zarostlém terénu byl každý můj krok nejistý.  Chtěla jsem však tu část mně neznámé krajiny blíž procítit. Jaro se zde hlásilo rozkvetlými orseji. Moje další cesta po toku Mratínského potoka skončila. Ten den jsem se již vrátila do teplého domova k mapě. Časem se pokusím velkou zalesněnou plochu lesa za Mratínem poznat z jiné strany. Poznávání obory, kde je zakreslen jeden přítok Mratínského potoka, jsem odložila na později.

Druhý zdejší pramínek přítoku Mratínského potoka má v mapách jméno Vysušil. V říjnu roku 2025 jsem vyjela zjišťovat informace právě o něm. Půjdu do míst, kde potok uvidím už v nějaké síle, byl můj plán. Vyjela jsem si po silnici z Mratína do Nové vsi. Rozhodla jsem se auto zaparkovat na vjezdu do polí po pravé straně silnice za Mratínem. Šla jsem na hraně pole a stromoví, které lemovalo potok. ..... ve Vysušilu bylo sucho. Strouha klikatící se krajinou je obrostlá listnáči a keři. Viděla jsem ji i v dáli. V mapách existuje i na leteckém snímku je vidět. Vysvětlení by mohl dát odborník. Daleko jsem nešla, vrátila jsem se k autu.  Čekal mě výjezd. Silnice se zde točí, není dobře vidět přijíždějící auta. ..... Blikačky, hluboce dýchat a akce !   Úspěch  :-)) Další moje poznávání přítoku Mratínského potoka skončilo brzy.

V chladném podmračeném dni až za jeden a půl roku jsem se k Vysušilu přiblížila na dalším místě. Od Nové Vsi jsem šla po cyklostezce k místu, kde je také možné potok vidět. Na jejím začátku u hlavní silnice novoveští vysadili památeční lípu. Cyklostezka je vybudována z Nové Vsi směrem k Mratínu. Okraje stezky jsou osázené různými stromy, jak ovocnými, tak lipami a duby. Velké krásné dílo. Smekám. Na mostku přes Vysušil jsem se zastavila. Vyfotila jsem suchý  biotop - různé druhy travin, křoví, šípší v úžlabí mezi mírně svažitými poli. /všimněme si vrstevnic/. I tvar krajiny jsem zaznamenala fotografií. Mostek přes Vysušil se při plánování cyklostezky ukázal jako potřebný. Paní, kterou jsem na cestě oslovila, nevěděla, ve kterém roce Nová Ves cyklostezku vystavěla. Paní podniká dlouhé pěší tůry. Její společník milovaný pejsek si při pochodech odíral pacičky, dostal proto psí kočárek. Paní byla ochotná se nechat vyfotit..... Další mé setkání s lidmi při poznávaní krajiny Mratínského potoka. Plán dojít až do Mratína jsem v ten den odložila kvůli počasí. Doma jsem na internetových mapách proklikávala letecké snímky mezi Mratínem a Novou Vsí podle data pořízení a objevila jsem zajímavosti. O těch napíši v dalších dílech kroniky. Patrně půjdu i na úřad některé z obcí zeptat se, jak vzniknul nápad cyklostezku vybudovat.

Na podzim letošního roku 2026 jsem zvolila další příjezdovou cestu k Vysušilu. Přehled fotografií krajiny Vysušila uzavírám snímkem místa, kde potok začíná. Prohlubeň lemovaná šípkovými keři, je mezi lány, které se k strouze potoka sklánějí. Když přijde větší déšť, určitě Vysušil není suchý. Parkovala jsem na konci ulic U Hrušky a Slunečná v nové zástavbě. Víte přátelé, já mám radost i ze zjištění, že lidé dříve měli a někteří dnes mají cit pro tvář krajiny a propíší místo do názvu -  Vysušil, U Hrušky, Slunečná, V Poustkách. Vysvětlí mi někdo, co znamená v poustkách? V mém rodném Novém Městě na Moravě je na potoku lokalita mokřadů - místo, kde se odedávna říká  - na pustáku.....

Ústí Vysušila v Mratínském  potokem bude cílem jedné z mých dalších výprav.

26,října 2026                                                                                       Milada Stroblová

letecky_pohled roky___19-21

Alena Marušiaková,
2026-10-29
přečteno 34x

[Zpět]