Mratínský potok č.47

V čase předvelikonočním a začátku jara vám přinášíme 47.díl povídání paní Milady Stroblové.

Bohatý život na zámeckém rybníku

S odstupem celého roku chci popsat jarní a letní období života přírody na rybnících v Čakovicích. Moje časté návštěvy na březích Mratínského potoka přinášejí stále něco nového.

Co se odehrálo na hladině Zámeckého rybníka dne 15. června roku 2025? Na hladině pluly dvě silné větve, které tam byly ponechány vodnímu ptactvu po té, co se zlomil staletý jasan a spadnul na hladinu. Na fotografii vám představuji párek slípky zelenonohé, která pocítila potřebu zahnízdit na jedné z nich. Silná větev se nacházela v polovině rybníka. Všimla jsem si samečka, který doslova uháněl vodní plochou a v zobáčku přinášel větvičky. Chování párů slípky již trochu znám, popisovala jsem dříve jednonohého samečka, jak neúnavně přinášel klacíky, aby své samičce postavil hnízdo na plochém kameni poblíž hráze Zámeckého rybníka.  Po několika letech mohu být svědkem hnízdění. Klacíky pokládané slípkami na větev padaly do vody, nechytaly se. Ze soucitu jsem nasbírala velkou hrst klacků a hodila je na hladinu. Už se stmívalo se, rozloučila jsem se. Jeden z páru usedl na kmen, nožky částečně ponořené ve vodě (toto slípky milují, přezdívá se jim i vodní slepice), probíral peří a koupal se. Další den jsem byla u rybníka zpět. Nová příležitost pozorovat hnízdění, vyvedení mláďat, to si nechci nechat ujít.  Na kmenu již bylo připravené hnízdo! Pár slípky volně křižoval hladinu a pak...dočkala jsem se. Samička usedla do hnízda. Další týden jsem neměla čas se k pozorování páru vrátit. Když jsem znovu stanula u rybníka, neubránila jsem se emoci bolesti. Větev s hnízdem na hladině nebyla. V ty dny vál silný vítr, který patrně způsobil zkázu.  Když jsem Zámecký rybník obešla, viděla jsem větve zahnané po větru až k hrázi u silnice. Přišla mi vtíravá myšlenka, zda pár nad tím také smutnil?..... Ve žhavém letním dnu jsem znovu k rybníku přišla. Podařilo se mi vyfotit život slepičí rodiny se šesti mláďaty. Na fotografii jsou čtyři. Jak okomentovat vývoj? „ Pár operativně zahnízdil na ostrově." Během dalších dnů jsem udělala záběry, které mi dělají velkou radost.  Viděla jsem rodiče krmit kuřata plovoucí na hladině. Pozorovala kuře velmi velmi se snažící doplavat k rodiči a sourozencům. První hodiny na hladině, hlad a strach z osiření! Mám v mysli jemné volání rodiče svolávající děti k sobě. Poznám již dospělé slípky po hlase, i když je nevidím. Ostrov v Zámeckém rybníku je rájem i dalších ptáků. V létě poprvé za pozorování jsem viděla na kraji ostrova odpočívat volavku šedou. Výskyt volavek mi potvrdili i ďáblicí přátelé. V roce 2025 jsem na hladině poznala bílou velkou kachnu a černou kachnu s bílou náprsenkou.  Měla jsem možnost zeptat se RNDr. Smrčka, odborníka, který žije u nás v Ďáblicích, o jaké ptáky jde. Vysvětlil mi, že tyto jedinci jsou kříženci s chovnými druhy kachen.

Musím se zmínit i o nové tváři, která se v blízkosti čakovických rybníků odkrývá. Odbočka trati sloužící v minulosti cukrovaru končící mezi rybníky, byla rekonstruována. V blízkosti Mratínského potoka je od podzimu zastávka vlaku. Vybudovanou jsem ji vyfotila v zimním šeru. Tehdy jsem se domnívala, že půjde o výletní trať. Za Lidlem dál po toku potoka směrem k Miškovicím probíhal v roce 2025 v polích geologický průzkum. Letos už se tu staví sídliště.  U kávy a dortu v Globusu jsem si povídala s paní bydlící u Lidlu vedle Zámeckého rybníka.  Nové sídliště nabídne několik set bytů.....

Jedno se však léta ví. Divoké kachny chodí k člověku na dotek. Slípky zelenonohé jsou plašší.  Pohybují se při březích rybníka. Lidi určitě vnímají. Jsou na vodě v Hovorčovických, na obou rybnících v Čakovicích a i u nás na Parkánu. Za stávajících podmínek soužijeme. Snad to tak bude i v době, kdy po břehu Zámeckého rybníka budou proudit lidé odjíždějící do centra Prahy za prací.

27. března 2026                                                              Milada Stroblová

Zámecky 7-25

Alena Marušiaková,
2026-03-28
přečteno 66x

[Zpět]